Prodejna Praha: Po 8 –17h / Út – Čt 8–16h / Pá 8-14h

Střeva – náš druhý mozek

(tema: Střeva a trávení)

Možná už jste od nás slyšeli větu: Zdravá střeva jsou základem všeho. Víte, proč tomu tak je?

 

Trávicí ústrojí člověka začíná místem, kde potrava vstupuje do našeho těla, tj. ústy a končí tam, kde to co z potravy zůstane naše tělo opouští. Jeho úkolem je příjem živin, jejich vstřebávání a následné rozvedení do buněk. Prostředí není sterilní, žije v něm řada bakterií. Tomuto bakteriálnímu osídlení v našem trávicím ústrojí říkáme střevní mikroflóra nebo mikrobiota.

Střevní mikrobiota je zcela zásadní pro trávení, syntézu živin a vitamínů a dále pro náš metabolismus. Malé množství bakterií se nachází v našem žaludku a v tenkém střevě, většina se ale nachází v našem tlustém střevě. Pro Vaši představu, celková hmotnost střevních bakterií se pohybuje od 0,25 do 2 kg! Některé bakterie jsou tělu prospěšné, jiné mohou být patogenní (choroboplodné). Důležité je, aby mezi nimi panovala zdravá rovnováha. Naše tělo totiž potřebuje i ty „špatné bakterie”.

Pokud je trávicí ústrojí zdravé, dokáže samo odstranit škodlivé elementy, které ho mohou poškodit (škodlivé bakterie, toxiny, chemikálie apod.). Jestliže v něm ale převyšují patogenní bakterie, je tato přirozená ochrana značně limitovaná.

Nejvýznamnějšími faktory, díky nimž dochází k nerovnováze v našem trávicím traktu, jsou:

  • Nevhodný životní styl
  • Špatná a nepravidelná strava plná polotovarů, fast foodu, sacharidů…
  • Stres
  • Nedostatek spánku
  • Konzumace různých léků
  • Přemíra léčby antibiotiky

Co způsobuje nerovnováha a přemnožení patogenních bakterií:

  • Oslabení našeho imunitního systému
  • Vznik potravinových intolerancí a alergií
  • Autoimunitní nemoci
  • Zácpy, průjmy
  • Syndrom dráždivého střeva
  • Dysbióza, včetně SIBO (dysbióza v tenkém střevě)
  • Střevní infekce, záněty střev
  • Propustnost střevní stěny
  • Únava, úzkosti, deprese
  • Candida
  • A řadu dalších problémů..


Další důležitou skutečností, kterou si musíme uvědomit je, že v našich střevech se nachází rozsáhlá síť (více než sto milionů) neuronů, jejichž úkolem je řídit každičký krok našeho trávení. Mnoho lidí cítí své emoce v oblasti žaludku a střev. Když máme velký stres, dostaneme průjem… Všichni jistě znáte rčení „kroutí se mi z toho žaludek“.

Ano, střeva jsou náš druhý mozek. Odborně se tomu říká enteropatický nervový systém. Jenže tento „druhý“ mozek za nás nemyslí, ale velice intenzivně komunikuje s mozkem v naší lebce a hraje klíčovou roli při vzniku mnoha zdravotních problémů. Správné osídlení trávicí soustavy mikroorganismy a jejich rovnováha je tedy velmi důležitá pro naše zdraví.

Jak pomoci trávicímu traktu k nastavení rovnováhy?

  • Eliminací výše uvedených faktorů, které nerovnováhu způsobují. (Příčina je často řešenim problému☺, jak jednoduché!)
  • Klíčová je strava (viz níže v textu)
  • Doplňováním živých bakterií formou doplňku stravy, tzv. Probiotik

Probiotika

Probiotika jsou živé organismy (bakterie a nebo kvasinky), které pomáhají nastavit v našich střevech rovnováhu.

Jak nás chrání?

  • Chrání a regulují zažívací trakt 
  • Chrání a regulují náš imunitní systém                

Druhy probiotik

Mezi nejznámější druhy probiotických kultur patří Laktobacily, které se vyskytují přirozeně v našem tenkém střevě, v močových a pohlavních cestách. Najdeme je dnes už v řadě potravin.

  1. Rod Lactobacillus proslavil mléčný průmysl, protože tyto bakterie z mléčného cukru a jiných cukrů produkují kyselinu mléčnou a jsou nezbytné k výrobě jogurtu a sýra. Uplatňují se i při výrobě mléčných kvašených potravin, kysaného zelí, některých druhů salámů a piva, nakládaných okurek a dalších typů fermentovaných neboli kvašených potravin. Produkují látky, které jsou pro jiné bakterie jedovaté, například pro rod Clostridia, které mohou být omezeny při rozmnožování a přilnavosti na střevní epitel. Bakterie rodu Lactobacilllus snášejí i poměrně kyselé prostředí a rostou ještě při pH 4, což odpovídá například kyselosti šťávy z pomeranče nebo jablka. Kromě trávicího traktu jsou přítomné ve vagině, kterou chrání proti patogenním bakteriím.

    Toxiny, které produkují bakterie rodu Lactobacillus, jsou v potravinářském průmyslu používány jako konzervační látky. Pro nás jsou významné tím, že rozkládají laktózu i další cukry na kyselinu mléčnou. Ta zvyšuje a zachování potřebné enzymy a vitaminy, které se vstřebávají do těla. Zlepšuje stravitelnost kvašených potravin. Jejich dávka proto může potlačovat střevní a somatické bolesti, protože produkuje specifický opiod a stimuluje cannabinoid, který působí na receptory na střevním epitelu a má podobné účinky jako morfium. Předpokládá se přitom, že za mechanismem tohoto působení stojí některý z neurotransmiterů. Velmi účinný je Lactobacillus plantarum, který působí proti infekcím, snižuje propustnost střeva a podporuje činnost jater, snižuje bolesti břicha. Je prospěsná u kvasinkových infekcí, infekcí močových cest, u průjmů, u problémů s laktózovou intolerancí. .. V roce 2016 bylo identifikováno více než 250 druhů. Známe jsou  také například i Lactobacillus casei (snížení průjmů, zácpy, kožních problém u dětí), Lactobacillus acidophillus, Lactobacillus rhamnosus (předchází množení „zlých“ bakterií, chrání před cestovatelským průjmem, zlepšuje stavy u revmatoidní artritídy…)
  2. Dalším druhem jsou Bifidobaktrerie. V současnosti je známo více než 60 druhů. V trávícím traktu se objevují něklik dni po narození zejména u kojených dětí.  V dospělosti tvoří většínu zdravých bakterií v tlustém střevě.  Jsou nápomocné u syndromu dráždivého střeva, zlepšují glukózovou toleranci, hodnoty krevnich tuků, kazivost zubů.

    Výzkum ukázal, že bifidobakterie příznivě ovlivňují kyselost ve střevě a podílejí se na produkci vitamínů B a K. Kromě toho zvyšují prokrvení střevní sliznice a zlepšují hybnost střeva. Podle některých odborníků pomáhají více než ostatní bakterie regulovat pomalé zažívání, takže by se měly stát denním doplňkem stravy. 

    Mezi známé kmeny patří Bifidobacterium  lactis a Bifidobacterium  longum (zlepšení bolestivosti břicha, problémů se stolicí u dětí, problémy s autismem)
  3. Další kmen Saccharomycws boulardii je účinné při průjmech s užíváním antibiotik , u cestovatelského průjmu, léčbě akné a snížení vedlejších účinků Helicabacter pylori.
  4. Pro prevenci laktózové intolereance je prospěšný kmen Streptococcus thermophilus. Používá se také ke snížení průjmu, zácpy, akutní gastritídě.
    Některé z probiotických mikroorganismů, které jsou komerčně dostupné, se nacházejí v půdě. V angličtině se nazývají soil-based organisms (SBO), doslova založené na půdě, a jsou mnohdy účinnější kombinací mikroorganismů, odolnější vůči nepříznivým, pro mnohé bakterie doslova drsným podmínkám v kyselém prostředí ve střevech.

    Výhodou těchto bakterií je, že vytvářejí směs, která odpovídá přirozenému výskytu bakterií ve střevech a jejich rozmanitosti. Jejich dodání so našeho trávicího systému proto slibuje účinnější vitalizaci střevní mikroflóry a větší zmnožení zdravých bakterií. Díky tomu se zlepší životně důležité funkce, jako je podpora imunity narušené přijímáním syntetických antibiotik a našeho trávení.

    Probiotika obsahující SBO jsou stabilnější a nepotřebují žádné speciální konzervační prostředky, které mají zajistit, že se klinicky významné množství dosáhne příslušných oblastí střeva. Probiotické mikroflóry typu SBO cestují až do tlustého střeva, kde ožívají a za příznivé teploty našeho těla klíčí jako semínko.
  5. Z rodu Bacillus jsou účinné B. brevis, B. coagulans, B. macerans, B. polymyxa B. subtilis. Mezi významné půdní bakterie patří i Streptococcus thermophilis. 

Jak užívat probiotika

Probiotika je vhodné doplňovat při užívání antibiotik, nejlépe alespoň dvě hodiny před užitím antibiotika. Naj­deme je např. ve vhodně zvolené stravě. Skvělé jsou fermentované potraviny, např. Pickles. Zde je jednoduchý recept:

  • Základem je zelí 1 hlávka (na hrubo)
  • červená řepa nastrouhaná
  • Křen  nastrouhat na jemno
  • Cibule (na hrubo)
  • Mrkev (na jemno)
  • Ředkvičky
  • Šťáva z celeru
  • Kmín celý (dám dle chuti)
  • Lžíce soli

Množství přizpůsobíme velikosti nádoby. Vše prohněteme, promačkáme, necháme 3–5 dní při pokojové teplotě. Pak přendáme do malých sklenic a skladujeme v lednice. Vše musí být pod vodou. Případně dolejeme převařenou osolenou vodou.

caroline_attwood_574633_unsplash.jpg

Probiotika vs Prebiotika

Dodávat probiotika, ale není všechno. Bakterie také potřebují z něčeho žít,  potřebují potravu, kterou je pro ně rostlinná vláknina, neboli Prebiotikum. Pozor, abyste si to nespletli Probiotikum (živé organismy) a Prebiotikum (potrava pro živé organismy).

Tuto potravu najdeme v mnoha rostlinách jako např. Kořen cikorky, v kořenové zelenině, v pórku, artyčoku, v cibuli, česneku, v banánech, sladkých bramborách, v jablečné slupce…

Denně bychom měli sníst alespoň 20 g prebiotické vlákniny.

Závěr

Při výběru probiotik byste měli věnovat pozornost:

  • Celkovému obsahu živých kultur ( udává se v miliardách a většinou čím více tím lépe).
  • Kolik druhů kmenů obsahuje probiotikum (Neznamená to, že jednodruhová jsou špatná. Často pokud už pracujeme s nějakým konkrétním problémem, zkušený odborník může vybrat konkrétní kmen osvědčený na danou problematiku. V současné době, máme potíže spíše s velmi nízkým počtem a slabým druhovým zastoupením střevních bakterií).
  • Balení probiotik (denní dávka by měla být samostatně baléná buď v uzavřeném sáčku nebo kapsli, aby se zabránilo co nejvíce oxidaci.
  • U kapslí je vhodný enterosolventní obal, který se rozpustí až ve střevě a nedojte tím ke zničení mikroorganismů v žaludku působením trávicích šťáv.

Dnes existuje i řada možností jak si otestovat střevní mikrobiotu. Bohužel  zatím ne v České republice. Ze stolice je možné určit stav vaších střev, včetně propustnosti, druhů bakterií, přemnožené patogenní druhy, parazity… Pokud by jste o testy měli zájem, můžete napsat na eccevita@ecce­vita.cz.

Na obrázku můžete vidět názorné výsledky takového test:

  • ve podní řadě – zde vidíte vlevo jak by mělo být osídlení našich střev a jaké je ve skutečnosti.
  • v horní části – zvýšený zánět, tuk ve stolici, propustnost střeva, celková nerovnováha.mikro.jpg

Doporučujeme knihu Davida Freje Zdravé střevo.

text: Ing. Iveta Ječmík Skuherská, poradce pro výživu, naturopat, @y­vylife

 

Děkujeme!


Pokud máte jakékoli dotazy či tipy, neváhejte se na nás obrátit na eccevita@eccevi­ta.cz, nebo nás sdílejte na sociálních sítích a nezapomeňte nás označit: @eccevita, #eccevita, #eccevitablog