Trávicí ústrojí člověka začíná místem, kde potrava vstupuje do
našeho těla, tj. ústy a končí tam, kde to co z potravy zůstane naše
tělo opouští. Jeho úkolem je příjem živin, jejich vstřebávání a
následné rozvedení do buněk. Prostředí není sterilní, žije v něm
řada bakterií. Tomuto bakteriálnímu osídlení v našem trávicím
ústrojí říkáme střevní mikroflóra nebo mikrobiota.
Střevní mikrobiota je zcela zásadní pro trávení, syntézu živin a
vitamínů a dále pro náš metabolismus. Malé množství bakterií se
nachází v našem žaludku a v tenkém střevě, většina se ale nachází
v našem tlustém střevě. Pro Vaši představu, celková hmotnost
střevních bakterií se pohybuje od 0,25 do 2 kg! Některé bakterie
jsou tělu prospěšné, jiné mohou být patogenní (choroboplodné).
Důležité je, aby mezi nimi panovala zdravá rovnováha. Naše tělo totiž
potřebuje i ty „špatné bakterie”.
Pokud je trávicí ústrojí zdravé, dokáže samo odstranit škodlivé
elementy, které ho mohou poškodit (škodlivé bakterie, toxiny, chemikálie
apod.). Jestliže v něm ale převyšují patogenní bakterie, je tato
přirozená ochrana značně limitovaná.
Nejvýznamnějšími faktory, díky nimž dochází
k nerovnováze v našem trávicím traktu, jsou:
- Nevhodný životní styl
- Špatná a nepravidelná strava plná polotovarů, fast foodu,
sacharidů…
- Stres
- Nedostatek spánku
- Konzumace různých léků
- Přemíra léčby antibiotiky
Co způsobuje nerovnováha a přemnožení patogenních
bakterií:
- Oslabení našeho imunitního systému
- Vznik potravinových intolerancí a alergií
- Autoimunitní nemoci
- Zácpy, průjmy
- Syndrom dráždivého střeva
- Dysbióza, včetně SIBO (dysbióza v tenkém střevě)
- Střevní infekce, záněty střev
- Propustnost střevní stěny
- Únava, úzkosti, deprese
- Candida
- A řadu dalších problémů..
Další důležitou skutečností, kterou si musíme uvědomit je, že
v našich střevech se nachází rozsáhlá síť (více než sto milionů)
neuronů, jejichž úkolem je řídit každičký krok našeho trávení. Mnoho
lidí cítí své emoce v oblasti žaludku a střev. Když
máme velký stres, dostaneme průjem… Všichni jistě znáte rčení
„kroutí se mi z toho žaludek“.
Ano, střeva jsou náš druhý mozek. Odborně se tomu
říká enteropatický nervový systém. Jenže tento
„druhý“ mozek za nás nemyslí, ale velice intenzivně komunikuje s mozkem
v naší lebce a hraje klíčovou roli při vzniku mnoha zdravotních
problémů. Správné osídlení trávicí soustavy mikroorganismy a jejich
rovnováha je tedy velmi důležitá pro naše zdraví.
Jak pomoci trávicímu traktu k nastavení rovnováhy?
- Eliminací výše uvedených faktorů, které nerovnováhu způsobují.
(Příčina je často řešenim problému☺, jak jednoduché!)
- Klíčová je strava (viz níže v textu)
- Doplňováním živých bakterií formou doplňku stravy, tzv. Probiotik
Probiotika
Probiotika jsou živé
organismy (bakterie a nebo kvasinky), které pomáhají nastavit v našich
střevech rovnováhu.
Jak nás chrání?
- Chrání a regulují zažívací trakt
- Chrání a regulují náš imunitní systém
Druhy probiotik
Mezi nejznámější druhy probiotických kultur patří Laktobacily, které
se vyskytují přirozeně v našem tenkém střevě, v močových a
pohlavních cestách. Najdeme je dnes už v řadě potravin.
- Rod Lactobacillus proslavil mléčný průmysl, protože
tyto bakterie z mléčného cukru a jiných cukrů produkují kyselinu
mléčnou a jsou nezbytné k výrobě jogurtu a sýra. Uplatňují se i při
výrobě mléčných kvašených potravin, kysaného zelí, některých druhů
salámů a piva, nakládaných okurek a dalších typů fermentovaných neboli
kvašených potravin. Produkují látky, které jsou pro jiné bakterie
jedovaté, například pro rod Clostridia, které mohou být omezeny při
rozmnožování a přilnavosti na střevní epitel. Bakterie rodu Lactobacilllus
snášejí i poměrně kyselé prostředí a rostou ještě při pH 4, což
odpovídá například kyselosti šťávy z pomeranče nebo jablka. Kromě
trávicího traktu jsou přítomné ve vagině, kterou chrání proti
patogenním bakteriím.
Toxiny, které produkují bakterie rodu Lactobacillus, jsou v potravinářském
průmyslu používány jako konzervační látky. Pro nás jsou významné tím,
že rozkládají laktózu i další cukry na kyselinu mléčnou. Ta zvyšuje a
zachování potřebné enzymy a vitaminy, které se vstřebávají do těla.
Zlepšuje stravitelnost kvašených potravin. Jejich dávka proto může
potlačovat střevní a somatické bolesti, protože produkuje specifický opiod
a stimuluje cannabinoid, který působí na receptory na střevním epitelu a
má podobné účinky jako morfium. Předpokládá se přitom, že za
mechanismem tohoto působení stojí některý z neurotransmiterů. Velmi
účinný je Lactobacillus plantarum, který působí proti infekcím,
snižuje propustnost střeva a podporuje činnost jater, snižuje bolesti
břicha. Je prospěsná u kvasinkových infekcí, infekcí močových cest,
u průjmů, u problémů s laktózovou intolerancí. .. V roce
2016 bylo identifikováno více než 250 druhů. Známe jsou také
například i Lactobacillus casei (snížení průjmů, zácpy, kožních
problém u dětí), Lactobacillus acidophillus, Lactobacillus rhamnosus
(předchází množení „zlých“ bakterií, chrání před cestovatelským
průjmem, zlepšuje stavy u revmatoidní artritídy…)
- Dalším druhem jsou Bifidobaktrerie. V současnosti je
známo více než 60 druhů. V trávícím traktu se objevují něklik dni po
narození zejména u kojených dětí. V dospělosti tvoří většínu
zdravých bakterií v tlustém střevě. Jsou nápomocné u syndromu
dráždivého střeva, zlepšují glukózovou toleranci, hodnoty krevnich tuků,
kazivost zubů.
Výzkum ukázal, že bifidobakterie příznivě ovlivňují kyselost ve střevě
a podílejí se na produkci vitamínů B a K. Kromě toho zvyšují prokrvení
střevní sliznice a zlepšují hybnost střeva. Podle některých odborníků
pomáhají více než ostatní bakterie regulovat pomalé zažívání, takže
by se měly stát denním doplňkem stravy.
Mezi známé kmeny patří Bifidobacterium lactis a Bifidobacterium longum
(zlepšení bolestivosti břicha, problémů se stolicí u dětí, problémy
s autismem)
- Další kmen Saccharomycws boulardii je účinné při
průjmech s užíváním antibiotik , u cestovatelského průjmu, léčbě
akné a snížení vedlejších účinků Helicabacter pylori.
- Pro prevenci laktózové intolereance je prospěšný kmen
Streptococcus thermophilus. Používá se také ke snížení
průjmu, zácpy, akutní gastritídě.
Některé z probiotických mikroorganismů, které jsou komerčně dostupné,
se nacházejí v půdě. V angličtině se nazývají soil-based organisms
(SBO), doslova založené na půdě, a jsou mnohdy účinnější kombinací
mikroorganismů, odolnější vůči nepříznivým, pro mnohé bakterie doslova
drsným podmínkám v kyselém prostředí ve střevech.
Výhodou těchto bakterií je, že vytvářejí směs, která odpovídá
přirozenému výskytu bakterií ve střevech a jejich rozmanitosti. Jejich
dodání so našeho trávicího systému proto slibuje účinnější vitalizaci
střevní mikroflóry a větší zmnožení zdravých bakterií. Díky tomu se
zlepší životně důležité funkce, jako je podpora imunity narušené
přijímáním syntetických antibiotik a našeho trávení.
Probiotika obsahující SBO jsou stabilnější a nepotřebují žádné
speciální konzervační prostředky, které mají zajistit, že se
klinicky významné množství dosáhne příslušných oblastí střeva.
Probiotické mikroflóry typu SBO cestují až do tlustého střeva, kde
ožívají a za příznivé teploty našeho těla klíčí jako semínko.
- Z rodu Bacillus jsou účinné B. brevis, B. coagulans, B.
macerans, B. polymyxa B. subtilis. Mezi významné půdní bakterie patří
i Streptococcus thermophilis.
Jak užívat probiotika
Probiotika je vhodné
doplňovat při užívání antibiotik, nejlépe alespoň dvě hodiny před
užitím antibiotika. Najdeme je např. ve vhodně zvolené stravě. Skvělé
jsou fermentované potraviny, např. Pickles. Zde je jednoduchý
recept:
- Základem je zelí 1 hlávka (na hrubo)
- červená řepa nastrouhaná
- Křen nastrouhat na jemno
- Cibule (na hrubo)
- Mrkev (na jemno)
- Ředkvičky
- Šťáva z celeru
- Kmín celý (dám dle chuti)
- Lžíce soli
Množství přizpůsobíme velikosti nádoby. Vše prohněteme,
promačkáme, necháme 3–5 dní při pokojové teplotě. Pak přendáme do
malých sklenic a skladujeme v lednice. Vše musí být pod vodou. Případně
dolejeme převařenou osolenou vodou.

Probiotika vs Prebiotika
Dodávat probiotika, ale není všechno. Bakterie také potřebují
z něčeho žít, potřebují potravu, kterou je pro ně rostlinná
vláknina, neboli Prebiotikum. Pozor, abyste si to
nespletli Probiotikum (živé organismy) a Prebiotimum (potrava pro živé
organismy).
Tuto potravu najdeme v mnoha rostlinách jako např. Kořen cikorky,
v kořenové zelenině, v pórku, artyčoku, v cibuli, česneku,
v banánech, sladkých bramborách, v jablečné slupce…
Denně bychom měli sníst alespoň 20 g prebiotické
vlákniny.
Závěr
Při výběru probiotik byste měli věnovat pozornost:
- Celkovému obsahu živých kultur ( udává se
v miliardách a většinou čím více tím lépe).
- Kolik druhů kmenů obsahuje probiotikum (Neznamená to,
že jednodruhová jsou špatná. Často pokud už pracujeme s nějakým
konkrétním problémem, zkušený odborník může vybrat konkrétní kmen
osvědčený na danou problematiku. V současné době, máme potíže spíše
s velmi nízkým počtem a slabým druhovým zastoupením střevních
bakterií).
- Balení probiotik (denní dávka by měla být samostatně
baléná buď v uzavřeném sáčku nebo kapsli, aby se zabránilo co nejvíce
oxidaci.
- U kapslí je vhodný enterosolventní obal, který se
rozpustí až ve střevě a nedojte tím ke zničení mikroorganismů
v žaludku působením trávicích šťáv.
Dnes existuje i řada možností jak si otestovat střevní
mikrobiotu. Bohužel zatím ne v České republice. Ze stolice je
možné určit stav vaších střev, včetně propustnosti, druhů bakterií,
přemnožené patogenní druhy, parazity… Pokud by jste o testy měli zájem,
můžete napsat na eccevita@eccevita.cz.
Na obrázku můžete vidět názorné výsledky
takového test:
- ve podní řadě – zde vidíte vlevo jak by mělo být osídlení našich
střev a jaké je ve skutečnosti.
-
v horní části – zvýšený zánět, tuk ve
stolici, propustnost střeva, celková nerovnováha.
Doporučujeme knihu Zdravé střevo.
text: Ing. Iveta Ječmík Skuherská, poradce pro výživu, naturopat, @yvylife
Děkujeme!
Pokud máte jakékoli dotazy
či tipy, neváhejte se na nás obrátit na eccevita@eccevita.cz, nebo nás sdílejte na
sociálních sítích a nezapomeňte nás označit: @eccevita, #eccevita,
#eccevitablog