Existuje výživový směr, který je vhodný pro každého?
Na první pohled se tato otázka zdá jako velmi jednoduchá, odpověď však není zcela jednoznačná. Pojďme se tedy na hlavní výživové směry podívat trochu více!
Mezi nejčastěji doporučované výživové směry patří strava s nízkým obsahem sacharidů, strava nízkotučná a strava středomořského typu.
Nízkosacharidová strava je charakteristická sníženým příjmem sacharidů.
Sacharidy rozdělujeme na jednoduché a složené. Jednoduchým sacharidům v podobě cukru a bílé pšenice bychom se měli v rámci prevence obecně spíše vyhýbat, není tomu jinak ani v tomto výživovém směru. V omezeném množství zde můžeme zařadit složené sacharidy jako jsou celozrnné obiloviny, luštěniny, zelenina a méně sladké ovoce typu bobuloviny. Tento stravovací režim stabilizuje krevní cukr a s tím i kortizol. Člověk se na této stravě může cítit více vyrovnanější a to i s ohledem na redukování závislosti na cukru. Nízkosacharidová strava je vhodná pro lidi s počínající inzulinovou rezistencí a obecně pro osoby, které mají s trávením sacharidů problém. Volnější režim příjmu sacharidů se pohybuje denně okolo 100 g/den.
Nízkotučný stravovací režim naopak redukuje příjem tuků pod hranici 30 % z celkového denní příjmu energie. Tento výživový směr může být vhodný pro lidi s dyslipidémií, kteří potřebují pracovat s úrovní cholesterolu v krvi, zafungovat může i jako prostředek ke snížení obezity. Princip nízkotučné diety je založen na celozrnných potravinách, zelenině, luštěninách, libovém mase, rybách a mléčných produktech s nízkým obsahem tuku. Volit by se měly především mononenasycené a polynenasycené mastné kyseliny, které jsou méně zánětlivé.
Středomořská strava se ukazuje jako velmi dobrý preventivní způsob stravování. Je typická pro jižní Evropu, především zvýšeným příjmem protizánětlivých Omega 3 mastných kyselin v podobě ryb a mořských plodů. Výživový směr se zaměřuje na výběr kvalitních a čerstvých potravin, které vyživují naše tělo. Strava je složena z rostlinných potravin jako je zelenina, ovoce, semínka, ořechy, využívá se také olivový olej, zmiňované čerstvé ryby a nižší konzumace masa a mléčných produktů.
Důležitou funkci zde hraje také stravovací kultura jižních národů, kdy se rodina často schází ke společnému jídlu. Hraje zde tedy roli i sociální aspekt a pohoda při jídle.
Jak však zjistím, která strava je vhodná pro mě?
Záleží, zda se na stravu díváme z úhlu prevence nebo již řešíme nějaký ten zdravotní problém. Pokud tápeme, která strava je pro nás ta nejlepší, můžeme si udělat genetický test DNA Diet, který za nás rozklíčuje, na kterém typu stravovacího režimu bude naše tělo dlouhodobě nejvíce prospívat. A pozor, někdy naše tendence či řekněme “intuice” nemusí korelovat s výsledkami testu, jelikož nás mikrobiom a rozkolísaný cukr mají vlastní jazyk, kterým nás nabádají jíst či nejíst konkrétní potraviny.
Pokud již řešíme zdravotní obtíže, je vhodné se vždy poradit s odborníkem a absolvovat i krevní odběry např. na glukózu, glykovaný hemoglobin, či kreatinin. Krevní markery nám také mohou odhalit to správné nastavení pro nás.
Já osobně upřednostňuji skutečnou protizánětlivou stravu, která nám v rámci prevence může pomoci udržet pevné zdraví a vitalitu. Vždy se s klienty zaměřuji i na výběr potravin, jelikož méně je někdy více. Stravovací rodinné návyky již nemusí být těmi nejlepšími způsoby, jak se na jídlo, přípravu a kombinování potravin dívat.
Pokud vás téma zdravého stravování zajímá, můžete se objednat na individuální konzultaci, kde zohledníme váš osobní příběh, preference a zdravotní kondici.
Autor: Ing. Klára Polosenko
Terapeutka funkční výživy a fytoterapie
